Projekty

28. ledna 2012 v 12:10 | Shainy


Podělit se o své touhy a sny, se může zdát sobecké,
ale je to jeden z způsobů jak udělat sny a touhy skutečností..


Utřídit myšlenky a ukázat světu jak,
je jediná kniha umí být úžasná!


I klasik to občas trochu zvoře a
dostane se do povinné četby.

 

Už jsem Vám povídala...

27. ledna 2012 v 20:23 | Shainy
...jak krásně se umím vykašlat na blog.
...jak krásně mi všechno vychází.
...jak krásně někdo umí pochvalit.

Gomen nasai. ˇˇ

Bude to asi tím, že toto vysvědčení jsem zkazila a na to příští chci mít samé jedničky. A taky že budu mít! :)
Jen to odnáší to co mám ráda a hlavně lidi které mám ráda, což je ta horší stránka. Co se dá dělat.
(A opravdu; ne, nezměnila jsem názor, Dany.)

Tohle bude dlouhý. O.o
  • Jsem opravdu ráda, že Claire našla cestu k mém blogu. Už jenom proto, že mě kdysi nazvala spisovatelkou. Což, mi neuvěřitelně polichotilo. A koho by to taky nepotěšilo, že?
  • Konečně jsem dokopala k japonštině a získala podporu od svého táty. Prý, že když budu umět plynule rusky, anglicky a japonsky. Překoná všechno, aby za mnou přiletěl do Japonska. To mně zajimá, jestli to dodrží :D
  • Je více jak 80% možnost, že v únoru přijede moje drahá manželka, maminka, přítelkyně.. no říkejte jí jak chcete. Prostě ten nejúžasnější človík na celém světě. ^^
  • Mám nasbírané zatím jen jedničky. Chápete, ani neskončilo oficiálně 1. pololetí a profesoři už vytahují písemky na to 2. pololetí. A k tomu ještě stíhám. :]
  • Mám plnou hlavu nápadů.. takže mám i múzu. V zimě chápete to? Já nikdy v zimě neměla chuť psát. To je pech.
  • Umím šetřit. To bude tou motivací, já vím. Ale přesto...je to hezký. Pocit.
Dneska jsme měli třídní recitační soutěž. Aby bylo jasno, nerada recituju ale poezie se mi líbí. Já si vybrala básničku od někoho, koho nikdo nezná. Prostě Lumenn. Hádanka posledního hříchu - děsně se mi líbí.
Naučila jsem se jí za jedno odpoledne. A byla jsem pochválena! Třídní uvažuje, že mně pošle na recitační soutěž. A já řeknu jako obvykle "Ne, děkuji. Mně postačí ta jednička."
Nemám ráda soutěže. I když je hezké být pochválen od samotné členky maturitní komise. *_*

Shainy
Na poslední řádek:
Očekávejte plno změn, až se proberu a urovnám si o čem tenhle blog bude, poznáte to. Bude to všechuťka, moje klasika.




Taky jste zvědaví na obsah cizích kabelek?

22. ledna 2012 v 13:36 | Shainy
Taky vás to fascinuje ten nefalšovaný obsah kabelek?
Člověku potom srdce poskočí radostí, když objeví na flickru téma "What's in your bag?" . Juch! Juch!

Jsem neponaučitelná. A nepřekonatelný sangvinik - u ničeho nevydržím. Nedokážu dělat jen jednu věc. Číst knihy, psát recenze a usmívát. Zapomínám na svou milovaný tanec, na anime a na využítí své kreativity.
Tohle nemůže být knižní blog.
Ale nevadí to! ^^
Mám plnou hlavu nápadů a protože už všem lezu na nervy, tak to bude trpět blog, kdo jiný. Nerada píšu takové články o ničem, ale občas jsou potřeba. :)

Shainy
 


Anglicky a ještě dál...

15. ledna 2012 v 16:58 | Shainy
869295-11-1326638324004-n700_large
Kolikrát jsem se snažila dokopat k anglické četbě, to ani nebudu počítat. Jednu anglickou knížku dokonce vlastním, mám jí každý den před očima. Koukám se na ní, když se učím do ústavu, když si kreslím a dokonce když jsem na pc. Jak je možné, že jsem jí nedočetla, když jsem si jí koupila více jak před půl rokem? Proč mám přečtené jen dvě strany?
Moje angličtina je velmi mizerná. Slovní zásoba nedostačující. Jediné co umím je gramatika, ale to mi asi moc v četbě nepomůže. Říkám si dokopu se k tomu někdy? - říkala jsem si.

Až jsem objevila článek u Anvier a zjistila, že nejsem sama. Nevím, jestli už začala číst tu svojí anglickou knihu. Ale něco mně nakoplo a začala jsem uvažovat, že bych možna měla začít.
Potom přišlo pololetí. A ten nápad - přetrval.

Vybrala jsem si knížku Monkey od Jeff Stone. Doufám, že to bude zajimavé po čase (přečetla jsem zatím prolog), protože mi to doporučila jistá osoba, a navíc když jí přečtu tak dostanu další a další. :D

Napadlo mně, že bych tady psala své pokroky. Nu, uvidíme jak to dopadne. Kdyby se nějaký nováček přidal, nebude to na škodu. Spíše naopak.

Shainy


Dokonalý letní den - líčení

13. ledna 2012 v 21:35 | Shainy |  Moje tvorba
Konečně jsem se vyhrabala z těch učebnic a sešitů, a přesto dostanu to nejhorší vysvědčení za celé své studium. Jasně, může to být ještě horší. To vždycky.
Stvořila jsem líčení, nebo ne?

Dokonalý letní den


Slunce se už probojovalo přes záclony do mého pokoje a pár paprsků mně jako každé ráno probouzelo a vítalo. Začal nový den. Slunce už bylo na obloze. Včelky pilně opilovaly a ptáci si prozpěvovali svou píseň. Zdálo se docela horko, jen pár stromů vytvářelo stín, kde si člověk mohl odpočinout. Blízko vody to bylo lepší. Skočit do o pár stupňů chladnější vody, byl ještě lepší odpočinek než ležet pod stínem stromů. Když už se přibližovalo poledne a horko stále neodcházelo, ba se stupňovala. Byla nejvhodnější návštěva lesa.
Málo které paprsky slunce prorazili cestu přes koruny stromů až na zem. V lese bylo příjemně chladno a útulně. Lesní kapradí a mechy pokrývali zem a připomínaly měkký koberec. Zapomenutý potůček se lehce blýskal pod náporem paprsků slunce, avšak šlo poznat, že dno je bahnité. Prozpěvující ptáčci a výhled na lesní louku, kde se pásly srnky s malými koloušky, dělalo les kouzelným. Opustit něco tak tajuplného a zároveň úžasného, bylo těžké. Pomalu se ale schylovalo k večeru. Slunce stále zůstávalo na obloze samo. Ani jeden neposedný mráček se netoulal po modrém plátně. Už nebylo tak horko, však dusno zůstávalo.
Lehce napomohl lehký letní větřík a obloha se začala plnit zástupem mraků. Tyhle mraky byly modrošedé, ne moc pěkné oproti těm krásným bílým a nadýchaným. Slunce se schovalo za mraky a z nebe padaly první kapky deště. Odešlo dusno a přišel vítaný host. Příjemný pročištěný vzduch. A ještě něco krásnějšího. Mraky se rozprostřely a daly se na úprk. Sluneční svit opět zalil krajinu a vytvářel odlesky vody v trávě. Dlouho slunce ještě svítilo. Až do doby, když obloha zčernala a jednotlivé hvězdy začaly zářit.

Na tento článek se vztahují autorská práva!

Kam dál